Karel Ančerl - Základní info

Život

Karel Ančerl studoval skladbu u Jaroslava Křičky, dirigování u Pavla Dědečka a hru na bicí nástroje. Velký význam pro jeho uměleckou kariéru mělo i studium mikrointervalové hudby u Aloise Háby, ale zejména pravidelná účast na zkouškách České filharmonie, kde mohl sledovat práci Václava Talicha.

Poprvé vystoupil za dirigentský pult v roce 1930, kdy jako své absolventské vystoupení provedl vlastní symfoniettu. Již tehdy prokázal mimořádnou erudici a zralost. Záhy na sebe upozornil i v cizině, když v Mnichově připravil vzorně pro H.Scherchena Hábovu operu Matka, kterou o šestnáct let později uvedl sám v Praze. Na festivalech Společnosti pro soudobou hudbu ve Vídni (1932) a v Amsterdamu (1933) sklidil vynikající kritiky, ale v rozhlase, kam posléze nastoupil mu ze začátku byla svěřována jen práce režisérská a záskoky v nouzi. Jeden z nich, když ze dne na den převzal dirigování neobyčejně obtížné 3. symfonie Sergeje Prokofjeva, vzbudil všeobecné uznání a vynesl mu pozvání k České filharmonii i na další mezinárodní festival moderní hudby do Barcelony. Ančerl stál na prahu velké umělecké kariéry, když do jeho života osudově zasáhla válka. Po obsazení republiky byl ihned propuštěn, pracoval jako lesní dělník poblíž rodiště. Gestapem byl uvězněn v Táboře a pak pracoval jako dělník firmy Teerag v Soběslavi. Ale 12.11.1942 byl i s manželkou deportován do Terezína, kde se podílel v neuvěřitelných podmínkách na známých hudebních aktivitách, a po dvou letech byl zařazen do transportu do Osvětimi, kde přišel o rodinu a sám vyvázl jen zázrakem. Po skončení války byl nejprve ředitelem nově budované Opery 5. května poté opět zaměstnancem rozhlasu, tentokrát jako šéfdirigent Symfonického orchestru.

Vrcholné období umělecké činnosti Karla Ančerla začalo v roce 1950, kdy byl jmenován uměleckým ředitelem České filharmonie, kterou řídil plných osmnáct a přivedl ji ke světovému jménu. Ančerl rozšířil její repertoár hlavně o díla klasiků 20. století, Schönberga, Bartóka, Stravinského, Prokofjeva, Brittena a dalších, věnoval se dílu Bohuslava Martinů i soudobých českých skladatelů, kteří v tehdejších podmínkách neměli na růžích ustláno. Uvedl Českou filharmonii do světa velkým zájezdem do Austrálie, na Nový Zéland, do Číny, Indie a Japonska (1959) později i do USA a Kanady, koncertoval s ní v řadě evropských zemí a sám byl stále častěji zván jako uznávaný dirigent k nejpřednějším světovým orchestrům. Prohlížíme-li programy těchto vystoupení, neujde nám, že vždy zařazoval i skladby českých autorů a sloužil propagaci české hudby.

Zdokonalení techniky hudebního záznamu a s tím související rozšíření nahrávací činnosti orchestru znamenalo pro Ančerla cestu k nehynoucí slávě. Záhy se jeho nahrávky dočkaly i ocenění prestižními mezinárodními gramofonovými cenami a v moderní reedici na CD stále oslňují svou technickou dokonalostí a nádhernou zvukovostí.

Není sporu o tom, že zásluhou Karla Ančerla se Česká filharmonie zařadila do úzké špičky nejlepších světových orchestrů a z jejího umění se stal prvotřídní vývozní artikl. O to bolestněji orchestr prožíval, když se jeho šéfdirigent rozhodl po událostech v roce 1968 pro emigraci. Řídil sice ještě v následujícím roce dva koncerty na festivalu pražské jaro (tím dosáhl celkový počet jeho koncertů s Českou filharmonií čísla 766), ale potom se již nevrátil. Stal se šéfdirigentem symfonického orchestru v Torontu, zajížděl jako vyhledávaný a všeobecně vážený umělec i k jiným americkým orchestrům a stále ve světě prosazoval českou klasickou i moderní hudbu. Se zpožděním se však na jeho zdraví projevily útrapy z války, přidružily se i rodinné starosti, takže se ze života ve svobodné společnosti dlouho netěšil a již 3. července 1973 zemřel.

Po letech byly jeho ostatky převezeny do vlasti a uloženy na „Slavíně“- vyšehradském hřbitově v Praze. V roce, kdy si hudební svět připomínal Ančerlovo 90.výročí narození a 25. výročí úmrtí, byla ( 6.9.1998) v Tučapech na budově radnice slavnému rodákovi odhalena pamětní deska.

Jeho umělecké výkony byly syntézou uvážené koncepce a minuciézní práce s detaily, byly založeny na dokonalé znalosti partitury a schopnosti vystihnout její architekturu, na vytříbeném slohovém cítění, velké zvukové představivosti a v neposlední řadě i na dokonale srozumitelném dirigentském gestu.

Coby poctu géniovi světového dirigentského umění vydal Supraphon kolekci jeho nahrávek na 42 kompaktních discích pod názvem Karel Ančerl Gold Edition.

Nejvýznamnější nahrávky

• Ančerl Gold 1 Smetana, B. Má vlast / ČF
• Ančerl Gold 2 Dvořák, A. Symfonie č. 9 Z Nového světa, V přírodě, Othello / ČF
• Ančerl Gold 4 Musorgskij, A.P./Rimskij-Korsakov, N.A Obrázky z výstavy-Noc na Lysé hoře-Španělské capriccio
• Ančerl Gold 5 Stravinskij, I. Petruška, Svěcení jara / ČF
• Ančerl Gold 6 Mahler, G./Strauss, R. Symfonie č. 1 - Enšpíglova šibalství / ČF
• Ančerl Gold 7 Janáček, L. Glagolská mše, Taras Bulba / Domanínská, Soukupová, Blachut, Haken, PFS / Veselka / ČF
• Ančerl Gold 11 Kabeláč, M./Hanuš, J. Mysterium času - Hamletovská improvizace - Koncertantní symfonie / ČF
• Ančerl Gold 12 Martinů, B. Koncert pro klavír a orchestr č. 3, Kytice / Páleníček, Domanínská, Červená, …PFS/ J.Kühn, KDS / ČF
• Ančerl Gold 13 Dvořák, A. Rekviem / ČF
• Ančerl Gold 14 Stravinskij, I. Oidipus Rex, Žalmová symfonie / PFS / Veselka / ČF
• Ančerl Gold 19 Dvořák, A. Symfonie č. 6 D dur, Můj domov, Husitská, Karneval / ČF
• Ančerl Gold 22 Bartók, B. Koncerty pro housle a orchestr / A.Gertler, E.Bernáthová / ČF
• Ančerl Gold 23 Šostakovič, D. Symfonie č. 7 Leningradská / ČF
• Ančerl Gold 24 Janáček, L./Martinů, B. Sinfonietta - Fresky Piera della Francesca, Paraboly / ČF
• Ančerl Gold 26 Bartók, B. Koncert pro orch., Koncert pro violu a orch. / J.Karlovský / ČF
• Ančerl Gold 32 Stravinskij, I. Svatba (Les Noces), Kantáta, Mše / PFS, Veselka, ČF
• Ančerl Gold 34 Martinů, B. Symfonie č. 5 a 6 (Symf. fantazie), Památník Lidicím / ČF
• Dvořák, A. Best of Dvořák (orchestrální dílo)