Sum 41 - Základní info

Sum 41 je pop punková kapela z kanadského Ajaxu (Ontario), držitel ocenění Juno Award.
Skupina vznikla v 41. letní den, odtud název Sum 41.

Od podpisu nahrávací smlouvy se studiem Island Records v roce 1999 vydala skupina čtyři studiová alba, dvě CD se záznamem živých koncertů, dvě live DVD, více než deset singlů a po celém světě prodala miliony nosičů. Do roku 2006 uspořádala více než 600 vystoupení a proslavila se svými světovými turné, trvajícími zpravidla déle než rok.

Členové skupiny začínali v konkurenčních středoškolských skupinách. V žertu říkají, že se setkali na koncertě skupiny Hole, konaném jednačtyřicátý den léta roku 1996. Podle serveru Supernova nesla skupina zpočátku název Kaspir a ke změně názvu na Sum 41 došlo u příležitosti Supernova Show 28. září 1996. Skupina Sum 41 byla „objevena“ Greigem Norim z kapely Treble Charger. Ve skupině se vystřídalo několik basistů a Cone do ní vstoupil až roku 1999.

27. června 2000 vydali album Half Hour of Power. První singl byl Makes No Difference se dvěma odlišnými videoklipy.

První plnohodnotné album, All Killer No Filler, vyšlo 8. května 2001. První skladba z alba, Fat Lip, se během léta stala velkým hitem a na týden i rockovou skladbou číslo jedna po celých Spojených státech. Vystoupení na turné Warped Tour popularitu skupiny ještě zvýšila.

Následují dva singly byly In Too Deep, zachycující členy skupiny při soutěži v potápění a Motivation s klasickým „garážovým“ videoklipem. Během velké časti roku 2001 byla skupina na turné spolu s Blink-182 a poté se vrátila do studia k natočení dalšího CD.

Na konci roku 2001 skupina vydala spolu s komikem Tenacious D vánoční song s názvem Things I Want. Roku 2002 spolu s Ja Rulem a Nelly přezpívali skladbu Walk This Way, původně od Aerosmith a Run-D.M.C.

26. listopadu 2002 vychází druhé album - Does This Look Infected? v němž Sum 41 lehce mění svůj styl a přináší tvrdší muziku. Prvním singlem tohoto alba byl Still Waiting, parodie na jeden z klipů The Strokes, v němž se pod názvem The Sums posmívají „new-garage“ retro-rockovému stylu. Tato skladba byla mnohem tvrdší, než fanoušci očekávali.

Vydání Still Waiting bylo následováno singlem The Hell Song, v němž členové skupiny používají panenky s portréty sebe samých a dalších celebrit, např. Ozzyho Osbourna či Pamely Anderson. Video k dalšímu singlu, Over My Head (Better Off Dead), bylo rovněž umístěno jako bonus na živé DVD Sake Bombs And Happy Endings z roku 2004.

Po rozsáhlém turné spolupracovali s Iggy Popem na jeho nové desce Skull Ring. Společně napsali první skladbu z alba Little Know It All a na podporu skladby spolu vystoupili i v pořadu The Late Show with David Letterman.

Na počátku roku 2004 přispěla skupina svým songem Moron do alba Rock Against Bush. Ke konci téhož roku pak skupina odcestovala spolu s charitativní oganizací War Child Canada do Konga, aby pomohla dokumentovat občanskou válku. Několik dní po jejich příletu vypukly boje v blízkosti hotelu v Bukavu, v němž se skupina ubytovala. Všichni čekali, až střelba utichne, leč marně. Až pracovník mírové mise OSN, Kanaďan Charles „Chuck“ Pelletier, zavolal na pomoc obrněné transportéry, aby odvezly ubytované hosty do bezpečí. Transportéry přijely po 6 hodinách a odvezly skupinu i 40 dalších civilistů. Na počest Chucka Pelletiera pojmenovali Sum 41 své další album právě Chuck. Pořízené dokumentární záběry byly použity ve filmu ROCKED: Sum 41 in Congo, jež byl odvysílán i na MTV a organizace War Child jej vydala 29. listopadu 2005 na svém DVD v USA a Kanadě. Album Chuck bylo vydáno 12. října 2004. Jde o tvrdou hudbu s mnohem vážnějším tónem a bez humoru, který byl kapele vlastní na předchozích albech. První skladbou alba (a zároveň jedinou napsanou po incidentu v Kongu) je We're All to Blame. Tempo skladby se mění z rychlého na pomalé, což má vyjadřovat cestu do Konga, kdy v jedné chvíli panoval mír a vzápětí došlo na prudkou střelbu. Následovaly songy Pieces (poměrně jemná skladba, která dosáhla předních příček kanadských hitparád), Some Say a No Reason.

Po turné Go Chuck Yourself absolvovali turné spolu s Good Charlotte za podpory Loly Ray a Hazen Street, následně přišlo turné Carnival of Sins.

21. prosince 2005 vydali v Japonsku živé CD Happy Live Surprise, které obsahuje celý koncert z ontarijského Londonu. Stejné CD bylo vydáno 7. března 2006 také v Kanadě pod názvem Go Chuck Yourself, ovšem již ne v tradiční spolupráci s EMI, nýbrž pod taktovkou Aquarius Records.

Po hudební show v Quebec City 11. září 2005 si dali koncertní pauzu, ačkoliv 17. dubna 2006 vystoupili na koncertě pro poctu Iggymu Popovi, kde spolu s Iggym zahráli skladby Little Know It All a Lust For Life.

11. května 2006 oznámil Dave Baksh prostřednictvím své manažerské společnosti, že opouští Sum 41 a začíná pracovat s novou skupinou Brown Brigade. Bakshův odchod ze skupiny byl zdůvodňován uměleckými neshodami a jeho touhou po hraní klasičtější metalové hudby.

12. května učinil Deryck v diskuzi na webových stránkách skupiny první oficiální prohlášení ohledně Davova odchodu, ve kterém odchod potvrdil a současně prohlásil, že skupina nemá v úmyslu Dava nahrazovat.

Během této pauzy se Deryck zaměřil na svoji kariéru producenta. Napsal a produkoval dva songy pro album Avril Lavigne The Best Damn Thing. Stevo režíroval své první video pro kanadskou skupinu The Midway State a Cone rozjel nový projekt společně s Toddem Morsem z H2O a skupinou Juliette and the Licks. Tato nová dvoučlenná skupina s názvem The Operation M.D. vydala na počátku roku 2007 debutové album We Have an Emergency (v koprodukci s Deryckem Whimbleyem). Cone zde ve třech skladbách zastoupil vedlejší i hlavní vokály, hrál na bass-kytaru i klávesy. Režie prvního videoklipu s názvem Sayonara se chopil Stevo.

Nejnovější album, vydané 24. července 2007. Již 5. května téhož roku nabídla skupina ke shlédnutí nový stejnojmenný singl na své MySpace stránce.

Zdroj: cs.wikipedia.org