Joseph Haydn - Základní info

Franz Joseph Haydn (své první křestní jméno během svého života příliš nepoužíval) je nejstarší z velkého trojhvězdí vrcholného ,,vídeňského" klasicismu Haydn-Mozart-Beethoven. Bývá někdy označován za otce moderní hudby, který zásadním způsobem rozvinul mnohé instrumentální formy a ve své době byl považován za největšího hudebního skladatele. Lze směle říci, že bez Haydna nebylo by dnes velkých děl Mozartových ani Beethovenových, oba tito géniové jím totiž byli značně ovlivněni. Haydna považujeme také za skladatele, jenž kromě řady dalších forem uvedl zejména symfonii a učinil z ní jednu z později nejužívanějších hudebních forem.

     Narodil se v malé vesničce na rakousko-maďarských hranicích v rodině hudbymilovného koláře a dětství strávil takřka obklopen hudbou, neboť tu celá rodina milovala. V osmi letech jej přijal svatoštěpánský dóm ve Vídni pro krásný hlas, jímž v dětství disponoval. V hlavním městě říše se účastnil katedrálních sborových zpěvů a koncertů a zabydlel se v něm. Přivydělával si přepisováním cizích partitur a postupně hledal místo studia i práce. Oženil se s annou Marií Kellerovou, která mu ,,zneopříjemňovala" život celých dalších čtyřicet let. Své nadání v sobě živil sám, byl hudebníkem-samoukem. Roku 1761 byl pozván, aby se začlenil do soukromého orchestru velkého uherského knížete Esterházyho, hlavy  nejbohatší a nejmocnější maďarské rodiny, jenž byl také významným mecenášem hudby a umění. Haydnovy povinnosti zástupce vedoucího orchestru byly četné a složité. Musel psát a hrát hudbu, jakou si kníže přál, obveselovat jej a jeho šlechtickou společnost, dohlížet na chodbu a dobrý stav nástrojů v knížecím orchestru. Během roku kníže zemřel a byl vystřídán svým bratrem Mikolášem. Ten Haydna v roce 1766 povýšil dofunkce vedoucího orchestru a začal budovat velkolepý palác podle vzoru Vrsailles, pro nějž plánoval také mohutnou budovu opery. Haydn pro svého pána pracoval další dlouhá léta a jeho hudba stále rostla co do kvality a vybroušenosti. Stále pracoval jako skladatel, pravidelně a v klidu tvořil jednu skladbu za druhou, nedocházela mu inspirace.

     Právě proto dnes Haydna vnímáme jako absolutí vor a zosobnění uměleckého klasicismu. Během celé své tvůrčí činnoati byl dobře zajištěn, jasně si vědomval svépostavení a sv úkoly a bez jakýchkoli problémů je plnil. Jeho hudba je pohodovou a lehkou hudbou šlechtických sídel a parků, ilustruje nádheru a přepych dvora, navozuje atmosféru plesů a salonů stejně jako rozkvetlých esterházských i schönbrunnských zahrad, fontán, dvora. Haydnova životní i umělecká uměřenost a rozvaha okouzlují nezlomným klidem a stále plynoucími, hravými melodiemi, nenucenou krásou vyjádření hudebních nástrojů a uměleckého génia. Koho by vnitřně nenadchl a zároveň nepřinutil přenést do doby krásných šatů a paruk, aristokratických hostin a okázalých klasických paláců, zelených luk a parků, kočárů směřujících na večírky plné smíchu a dvorských manýr? Nepřekonatelná harmonie, vznešenost a elgance činí z Haydnova rozsáhlého íla nopakovtelnou kulisu atmosféry 18. století. Navázal na něj zejména Mozart, jakkoli svébytný autor, s nímž starší mistr navázal vřelý vztah obdivu a vzájemného kolegiálního i obdivovatelského přátelství. Zato s bouřliváckým a spíše už romantickým Beethovenem se Haydn rozešel ve zlém, autor Fidelia se mu však přišel na pohřeb poklonit s dojetím a obrovskou úctou.

     Kníže Mikoláš zemřel roku 1790 a po jeho smrti hudební život na jeho maďarském sídle utichl. Haydnovy povinnosti ke dvoru skončily, ačkoli plat i titul mu zůstaly. Další rok přijal pozvání do Londýna, kde se zdržel asi osmnáct měsíců, po krátkém pobytu  ve Vídni (kde právě čil Beethovena, s nímž se nakonec ostře pohádal, což bylo způsobeno zejména Ludwigovou ,,nesnadnou" povahou) se však do anglické metropole vrátil a jeho další působení bylo ještě triumfálnější. Právě zde vznikla jeho největší díla, uměleckou kariéru pak zakončil na Esterháze, kde se kultura probudila opět roku 1795. Haydn umírá v květnu 1809 ve Vídni, kam krátce předtím vstoupila napoleonská vojska.

     TVORBA

- Haydn napsal dohromady více děl než Mozart a Beethoven (jeho dva velcí žáci a doboví   kolegové-souputníci) dohromady. Napsal:

- 104 symfonie (nejslavnějších dvanáct tzv. Londýnských symfonií v čele se symfonií G dur S úderem kotlů)

- 83 smyčcových kvartetů (nejproslulejší z nich, Císařský kvartet, sloužil jako hymna Rakouska-Uherska a dones je - mírně uraven - hymnou Německa!!!)

- 52 klavírních sonát

- 4 oratoria (nejslavnější oratorium Stvoření)

- 14 mší

- přes 90 oper

- nespočetné monžství písní, sborů, komorní i náboženské hudby, drobnějších koncertů , tzv. německé tance, taneční hudba ...