Bedřich Smetana - Základní info

Bedřich Smetana se narodil v Litomyšli 2. března 1824 v poměrně zámožné rodině. Jeho otec měl rád hudbu a syna Bedřicha zasvětil do jejích tajů už ve čtyřech letech, později ho ale svěřil do péče obchodníka Jana Chmelíka, který řídil hudební produkce  pro hraběte Valdštejna. Smetana se učil hrát na housle a později na klavír. Své první veřejné vystoupení absolvoval v Litomyšli v šesti letech.

 Později Smetana studoval na gymnáziu v různých městech, avšak ne příliš úspěšně. V Praze pak svá studia ukončil vlastně hrubým porušením kázně – přestal chodit do školy. Zaujal ho kulturní a společenský život v Praze a věnoval se hudební činnosti. Po roztržce s otcem zakončil pak studia pod dohledem staršího bratrance, který byl profesorem na premonstrátském gymnáziu v Plzni. Po smíření se s otcem se Smetana vrátil do Prahy a byl pevně rozhodnut věnovat se pouze hudbě.

 Finanční situace otcova se zhoršila, Smetana nemohl počítat s jeho podporou a tak se vynořila před ním starost o živobytí. V roce 1844 se mu ale podařilo získat místo učitele hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna. Navíc ho jeho budoucí tchyně seznámila s Josephem Prokschem, který ho vyučoval soukromě kompozici. Proksch byl vynikající učitel a jeho ústav byl nejuznávanější v Praze. A tak Smetana začal systematicky studovat hudbu. V roce 1847 studium u Proksche i vyučování u Thunů ukončil.

 Smetana se chtěl uplatnit jako virtuos, ale jeho cesta skončila nezdarem. Proto v roce 1848 podal žádost Zemskému guberniu o povolení hudebního ústavu. Obrátil se na proslulého virtuóza Liszta, který podporoval mladé umělce, ohledně půjčky finančních prostředků na jeho založení, ten mu však půjčku neposkytl. Útav však byl nakonec založen a dobře se rozvíjel. Kromě těchto příjmů měl Smetana rovněž honoráře z výuky ve šlechtických rodinách. Byl finančně zajištěn a ta se roku 1894 oženil s Kateřinou Kolářovou.

 Do veřejného povědomí se dostával především prostřednictvím uměleckého sdružení Concordia. Umělecky reagoval na revoluční rok 1848 a psal pochody, později také polky. V roce 1855 zemřela Smetanovi jeho hudebně nadaná dcera Bedřiška. Jako upomínku na ni napsal Klavírní trio g moll, které vysoce ocenil Liszt. Smetana se rozhodl Prahu opustit a přijal nabídku učitelského místa v Goteborgu ve Švédsku. Zde byl sice v lepší finanční situaci, ale nevládl zde ani zdaleka takový kulturní život jako v Praze. Goteborg ale splnil Smetanovou touhu stát se dirigentem.

 V drsném severském klimatu však jeho žena dostala tuberkulózu a na následky této nemoci zemřela v Drážďanech na cestě domů. Později se Smetana během prázdninového pobytu v Čechách seznámil s Bettinou Ferdinandiovou, která se stala jeho druhou ženou. V roce 1860 byl ve Švédsku na poslední sezónu. Domů ho táhly nejen osobní záležitosti, ale také zprávy o blížícím se vybudování stálého českého profesionálního divadla. Nebyl také spokojen s malostí goteborgských poměrů. Definitivně se tedy vrátil domů.

 Po návratu do Čech se Smetana stal členem Měšťanské besedy, stal se sbormistrem pěveckého spolku Hlahol, byl zvolen předsedou hudebního sboru Umělecké besedy a v roce 1866 se stal kapelníkem opery Prozatímního divadla. Byl si vědom velkého významu opery na české scéně a napsal operu Braniboři v Čechách, jeho druhá opera Prodaná nevěsta je dnes považována za vzor národní opery. Mezi jeho další významné opery patří Libuše a Dvě vdovy.

V roce 1874 Bedřicha Smetanu postihlo to nejhorší, co se může stát hudebnímu skladateli – ohluchl. Proto byl nucen vzdát se svého místa v divadle.

Hluchota však nezmenšila jeho hudební představivost a schopnost komponovat. Vzápětí po ohluchnutí začínal na cyklu symfonických básní Má vlast. Dále napsal dvě smyčcová kvarteta, obě řady Českých tanců, sbor Píseň na moři, sbory a Věno a Modlitba. Následovaly další opery – Hubička, Tajemství a Čertova stěna.

Lze jen obdivovat jeho genialitu, jak se zhostil komponování i při hluchotě. Postupně si získával čestné místo jako významný reprezentant české hudby a dostalo se mu mnoha ocenění. Nesmírné cti se dostalo Smetanovi při příležitosti otevření Národního divadla 11. 6. 1881 jeho operou Libuše.

Bedřich Smetana zemřel 12. května 1884.

Dílo

opery:

• Braniboři v Čechách (1862–1863, premiéra 1866)
• Prodaná nevěsta (1864–1866, premiéra 1866)
• Dalibor (1866–1867, premiéra 1868)
• Libuše (1869–1872, premiéra 1881)
• Dvě vdovy (1873–1874, premiéra 1874)
• Hubička (1875–1876, premiéra 1876)
• Tajemství (1877–1878, premiéra 1878)
• Čertova stěna (1880, premiéra 1882)
• Viola – jen fragment (1872–1884)

písňová tvorba:

• Večerní písně - 5 písní na slova V.Hálka
• První písně
• Píseň do tragedie Baron Goertz

sborová tvorba:

• Česká píseň - pro smíšený sbor, orchestr
• Píseň svobody - pro smíšený sbor, klavír
• Píseň česká - pro mužský sbor
• Meditabitur - pro smíšený sbor, varhany, orchestr
• Tři jezdci - pro mužský sbor
• Odrodilec I., II., - pro mužský sbor
• Rolnická - pro mužský sbor
• Naše píseň - pro mužský sbor
• Slavnostní sbor - pro mužský sbor
• Píseň na moři - pro mužský sbor
• Věno - pro mužský sbor
• Modlitba - pro mužský sbor
• Heslo I., II. - pro mužský sbor
• Tři ženské sbory (Má hvězda, Přiletěly vlaštovičky, Za hory slunce zapadá)

symfonické básně:

• cyklus Má vlast - Vyšehrad, Vltava, Šárka,Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník
• cyklus Švédské písně - Richard III., Valdštýnův tábor, Haakon Jarl
• Pražský karneval - nedokončen celý, jen první dvě části - Introdukce, Polonéza

komorní dílo:

• Z mého života - smyčcový kvartet e moll
• Smyčcový kvartet d moll
• Z domoviny - dua pro housle a klavír
• Klavírní trio g moll

klavírní tvorba:

• Salonní skladby - Salonní polky (Luisina, Bettyna, Jiřinková,…)
• Koncertní skladby - Koncertní etuda Na břehu mořském
• Poetické polky
• cyklus České tance (4 polky, 10 tanců-Hulán, Obkročák, Cibulička, * Sousedská, Medvěd, Dupák,…)
• Mackbath a čarodějnice
• Šest preludií
• Sonáta e moll
• Ouvertura e moll
• Rondo C dur

orchestrární tvorba:

• Symfonie E dur „Triumfální“ - na témata z Rakouské národní hymny (dnes německé-od J.Haydna)
• Pochod k slavnosti Shakespearově
• Předehra D dur
• Slavnostní předehra C dur - k položení základního kamene Národního divadla
• Venkovanka, polka
• Libušin soud - hudba k živému obrazu
• Rybář - hudba k živému obrazu
• Fanfáry do Shakespearova Richarda III.
• Doktor Faust - předehra k loutkové hře
• Oldřich a Božena - předehra k loutkové hře
• Menuet B dur
• Galopp bajadérek