Björk - Základní info

Björk Guðmundsdóttir je islandská zpěvačka a herečka. Během své kariéry vystřídala několik hudebních stylů: pop, trip hop, jazz, ambient, folk a klasickou hudbu.

Björk svou hudební kariéru odstartovala už ve svých jedenácti, když začala chodit na hodiny klavíru na základní škole. Jeden z jejích učitelů v té době poslal nahrávku písně Love to Love do RÚV, tehdy jediné rozhlasové stanice na Islandu. Tato nahrávka byla skutečně odvysílána a Björk pak téměř okamžitě dostala nabídku od nahrávací společnosti Fálkinn. A tak mohl v roce 1977 vzniknout její první debut, na kterém se podílel i její nevlastní otec, jenž ji doprovázel na kytaru.

Na této desce je několik islandských dětských písniček, cover verze tehdejších hitů a dokonce i Fool on the Hill od Beatles, zpívaná v isladštině. Tato deska se na Islandu stala platinovou a dnes je vysoce ceněným sběratelským kouskem.

Ve svých čtrnácti byla Björk ovlivněna punk-rockem, což vyústilo v dívčí punkovou skupinu Spit and Snot. V roce 1981 zakládá spolu s baskytaristou Jakobem Magnússonem další kapelu, která se jmenovala Jam-80, později Tappi Tíkarrass. Ve stejném roce jim vychází singl Bítið Fast í Vítið. Další album se jmenovalo Miranda a vyšlo v roce 1983.

Další projekt se jmenoval KUKL (což v islanštině znamená magie) a kromě Björk se ho účastnilo dalších pět islandských hudebníků. Jejich hudba je často označována jako gothic rock. Skupina KUKL uspořádala koncertní šňůru po celém Islandu s britskou punkovou skupinou Crass a vydala dvě alba: The Eye (1984) a Holiday in Europe (1976).

Pak se seskupení KUKL rozpadlo, což bylo zčásti zaviněno i uzavřením jejich nahrávací společnosti Gramm. V létě 1986 se dali dohromady někteří členové KUKLu a surrealistické skupiny Medusa a dohromady vytvořili umělecký spolek Smekkleysa. Ten měl samozřejmě i hudební sekci, která dostala název The Sugarcubes.

První singl The Sugarcubes se jmenoval Ammæli (měl i anglický název Birthday) a v Británii se stal singlem týdne. Netrvalo dlouho a The Sugarcubes byli osloveni nahrávací společností One Little Indian, která jim nabídla spolupráci. Tento label založil baskytarista skupiny Flux of Pink Indian, se kterou The Sugarcubes hráli při svém vystupování ve Velké Británii. The Sugarcubes se postupem času stávali stále známější a kultovnější kapelou. Začaly přicházet nabídky i od velkých nahrávacích firem, ale členové skupiny všechny tyto nabídky odmítli.

První album The Sugarcubes dostalo název Life is Good a vyšlo v roce 1988. Album dosáhlo mezinárodního úspěchu, což se do té doby nepodařilo žádné islandské skupině. Björk ovšem během svého působení v The Sugarcubes spolupracovala s řadou vedlejších projektů. Jeden z nich byla nahrávka Gling-Gló, což byla směs jazzových standardů i originálního jazzu většinou zpívaná v islandštině. Björk tu zpívá za doprovodu islandského jazzového Tria Guðmundar Ingólfssonar. Deska vyšla pouze na Islandu. Björk také zpívala na albu formace 808 State, které se jmenovalo Ex:el. Tato spolupráce prohloubila její zájem o house.

V roce 1992 se The Sugarcubes rozpadli, protože každý z členů měl jiný názor na to, jak by se jejich hudba měla vyvíjet. Björk se přestěhovala do Londýna a začala přemýšlet o sólové kariéře. To vyústilo ve spolupráci s producentem Nelleem Hooperem. Její první sólové album, které se jmenuje jednoduše Debut, vyšlo v červnu 1993.

Už v roce 1994 začala Björk pracovat na svém druhém sólovém albu. Za své spolupracovníky si tentokrát vybrala Nelleeho Hoopera, Trickyho, Graham Massey z formace 808 State a hudebního producenta Howie B.. Album dostalo název Post a stejně jako na předchozím albu Debut jsou na něm písně, které Björk napsala v předchozích letech. Jednotlivé písně vznikaly každá zvlášť a texty jsou hlavně o mezilidských vztazích a lásce obecně.

Album Post vyšlo v červnu 1995 a dosáhlo až na druhou příčku v britském žebříčku, ve Spojených státech se opět stalo platinovým. Singlu It's Oh So Quiet, nečekaného vánočního hitu, se jen ve Velké Británii prodalo neuvěřitelných 400 tisíc kopií. V lednu 1997 vyšlo album Telegram, na kterém jsou remixy skladeb z alba Post a jako bonus píseň My Spine.

Uplynul více než rok a světlo světa spatřilo album Homogenic. Ve Spojených státech získalo album v roce 2001 zlatou desku a o pět let později i desku platinovou. Singl All is full of Love byl vůbec prvním DVD singlem ve Spojených státech a prošlapal tak cestičku ostatním kapelám a interpretům. Od té doby se stalo standardem přidávat na singly klipy nebo jiný multimediální obsah.

V roce 2000 si Björk zahrála postavu slepé československé emigrantky Selmy ve filmu Larse von Triera, Tanec v temnotách. V témže roce získala za svůj výkon Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes. Současně také nahrála k tomuto filmu soundtrack, který se jmenuje jednoduše Selmasongs a kde se jako host objevuje například Thom Yorke z kapely Radiohead.

V roce 2001 vyšlo album Vespertine. Souběžně s vydáním tohoto alba vyšla i kniha dosud nepublikovaných próz a nezveřejněných fotografií s názvem Björk. Po vydání alba Vespertine se Björk vydala na koncertní turné po evropských a amerických divadlech a operách. Doprovázeli ji DJ Matmos, harfenistka Zeena Parkins a Sbor Inuit, s nímž krátce předtím zpěvačka podnikla sérii koncertů v Grónsku. V době, kdy se album Vespertine objevilo na pultech, se velmi dobře prodávala i její ostatní alba, jichž si do konce roku fanoušci koupili více než 2 milióny kusů.

V srpnu 2004 vyšla Björk řadová deska Medúlla. Po dvou promyšlených konceptuálních albech vznikala Medúlla z improvizací. Nahrávalo se na osmnácti různých místech téměř po celém světě. Björk tentokráte přizvala eskymáckou hrdelní zpěvačku Tagaq, hip-hopového beatboxera Rahzela, japonského beatboxera Dokaku, rockera Mike Pattona (bývalý leader skupiny Faith No More), členy britské psychedelické rockové skupiny Soft Machine, bubeníka (ovšem tentokráte v roli zpěváka) Roberta Wyatta a několik různých pěveckých sborů.

V srpnu 2004 zpívala Björk píseň Oceania na zahajovacím ceremoniálu letních olympijských hrách v Athénách. Tato skladba byla napsána speciálně pro tuto příležitost. Jak už je pro Björk typické, její vystoupení bylo velmi neobvyklé. Během jejího zpěvu se z jejích šatů postupně odmotávala obrovská mapa světa (měřila 900 m²), která pak vlála nad hlavami všech atletů. Kromě tohoto vystoupení nedoprovázely vydání alba Medúlla žádné koncerty. Björk se nechala slyšet, že je to kvůli práci na dalším albu.

V pořadí šestá řadová deska dostala název Volta. Vyznačuje se návratem k odlehčené formě, je více písničková. Tentokrát Björk na několika tracích spolupracovala s věhlasným producentem Timbalandem, nazpívala dva duety s Antony Hegartym a v týmu se objevil i osvědčený producent Mark Bell. Z dalších hostů jsou to například hráč na koru Toumani Diabaté a konžská skupina Konono N°1.

informace převzaty z cs.wikipedia.org/wiki/Bjork