The Smashing Pumpkins - Základní info

The Smashing Pumpkins je americká alternative-rocková skupina z Chicaga, kterou založil roku 1988 Billy Corgan. Stala jedním z nejznámějších představitelů grunge a alternativní hudby 90.let, kdy byli srovnáváni s kapelami jako Nirvana, Soundgarden či Pearl Jam. Po rozpadu v roce 2000 se roku 2007 opět sešli a vydali album.

Počátky: 1988-1990

První domácí nahrávky byly vytvořeny v červnu 1988, na kterých ještě hraje Billy na basu a zpívá a James Iha na kytaru a jako doprovod používají automacké bicí. Téhož roku se Billy seznámil s D'arcy Wretzky která hrála na housle a hoboj, ale chtěla začít hrát na basu. Naučila se to velmi rychle a tak mohli společně vystoupit 10. září 1988 v klubu Avalon. Bylo jim slíbeno, že mohou hrát další koncerty, pokud vymění automatického bubeníka za živého. Tak se rozhodl Billy nějákého vyhledat a seznámil se s Jimmym Chamberlin, který v té době hrával v jazzových kapelách, ale rychle si zvykl na metalový zvuk tehdejších Pumpkins (který časem začal sám utvářet svými rytmickými modely a sóly). Jejich první společný koncert se jmenoval „Light Into Dark“ (Ze světla do tmy) a odehrál se ve slavném chicagském klubu Cabaret Metro. S té doby pochází i jejich první demo nahrávky Sun a My Dahlia.

První album: 1991-1992

Jejich první singl I Am One vyšel v květnu 1990, a hned sklidil úspěch svým metalovo/grungeovým stylem. Následoval další singl, Tristessa (na přebalu je logo seattleského vydavatelství SUB POP v té době hlavního vydavatele grungeových nahrávek. V květnu 1991 konečně vyšlo debutové album Gish pod labelem VIRGIN (Caroline) bohužel v tu samou dobu vyšlo další zásadní album Nevermind od Nirvany, což snížilo prodej alba Pumpkins. Toto album bylo asi jediné, na kterém byli Pumpkins v naprosté souhře a bez rozepří, je zcela rockové, bez elektroniky a rozmáchlého aranžmá použitého na pozdějších albech. Následovalo světové turné které se protáhlo na 18 měsíců a Pumpkins se vystřídali jako předkapely před Pearl Jam nebo Red Hot Chilli Peppers. V této době kapela začala nořit do problémů - Jimmy začal brát heroin, James a D'Arcy prošli bolestným rozchodem.

První úspěchy: 1993-1994

K definitivnímu průlomu došlo až s vydáním alba Siamese Dream, i když už v té době byla kapela na pokraji rozpadu. Na album se s přispěním producenta Butche Viga dostávají různé příkrasy jako smyčce a zvony, což dělá z alba více mainstreamovou záležitost. Singlový hit Cherub Rock je ještě typicky tvrdý, ale další hitové skladby jako Today nebo Disarm jsou už na pomezí s popem. Kapela se jakžtakž usmířila a vydala se na velké turné, na slavném putovním festivalu Lullapalooza dokonce nahradili kapelu Nirvana. Aby kapela uspokojila rozrůstající se masu fanoušků vydali roku 1994 kolekci B-stran Pisces Iscariot. Které opět sklidilo úspěch. Už v této době Corgan připravoval další velkolepé koncepční album, které by spojilo elektrické, akustické i orchestrální písně se spoustou jiných stylů.

Melancholie a smutek: 1995-1997

Nahrávání Mellon Collie and the Infinite Sadness probíhalo v klidu a pohodě s novým producentem Floodem, který vytvořil ještě vznešenější aranžmá než bylo na předchozím albu. Na tomto témeř stominutovém albu se vystřídá mnoho stylů počínaje art-rockem přes metal po typické popové písně. Hlavním nedostatkem tohoto alba je právě jeho vyhraněnost od popěvků až k naprosto tvrdým kouskům. Album je koncepčně propojeno motivem denního cyklu a beznadějí. Album sklidilo obrovský úspěch po celém světě (prodalo se ho přes 16 mil.) a na turné si kapela najala pomocného klávesistu Jonathana Melvoina. V červenci 1996 se smrtelně předávkoval heroinem a ani zdrogovaný Chamberlin ho nezachránil. Kapela se ho rozhodla vyhodit a nahradila ho Mattem Walkerem. Poté, co se téhož roku Billy rozvedl, rozhodl se, že už nevytvoří další rockové album.

Od Adore po rozchod: 1998-2001

První krůčky k elektronické hudbě se projevily v písni k filmu Batman a Robin (The End is the Beginning is the End). Nahrávání alba Adore bylo zdlouhavé, protože si Pumpkins nevědeli rady bez Chamberlina a s automatickými bicími. I když se album u kritiků setkalo s velkým ohlasem, u fanoušků to byl propadák. Proto se Corgan rohodl opět vrátit k syrové a tvrdé muzice, proto vzal na milost i Chamberlina a začal pracovat na nových písních. Během nahrávání alba Machina/The Machines of God se s kapelou rozloučila D'Arcy a Billy jí nahradil Melissou auf der Maur (ex-HOLE), ale basové party už byly hotové, takže se objevila až na koncertech a fotografiích. MACHINA znamenala pro kapelu návrat k tvrdým pasážím z Mellon Collie, ale i k některým postupům z Adore. Prvním singlem a největším hitem byla emocemi nabitá píseň Everlasting Gaze. Po turné se ovšem Corgan rozhodl kapelu rozpustit (oficialně pro něj není v moderní době plné popu místo, neoficiálně pro slabou prodejnost posledních dvou alb). Nasledovalo poslední rozlučkové turné zakončené na místě jejich počátku v klubu Cabaret Metro. Rokem 2000 byla tako skvělá kapela rozpuštěna. Billy ještě po internetu vydal nepoužitý materiál z MACHINY pod názvem Machina II/The Friends & Enemies of Modern Music.
Roku 2001 bylo vydáno greatest hits album Rotten Apples a v limitované edici i B-strany a rarity Judas O.

Reunion: 2005 - současnost

Poté co Billy založil novou kapelu Zwan a vydal s ní jediné album a po své solové desce Corgan, prohlásil v Chicago Tribune, že se rozhodl dát Smashing Pumpkins znovu dohromady. Ovšem jediný z bývalých členů kapely se k němu přidal Chamberlin a tak se Billy spojil s novými členy - Jeff Schroeder a Ginger Reyes. Společně začali nahrávat nové album pojmenované Zeitgeist, které vyšlo 10. července 2007. Ale už 21. května kapela vydala nový singl Tarantula, který značí, že se kapela vrací na své úplné začátky svou syrovostí a rockovým stylem. 30. ledna 2008 se Smashing Pumpkins představili v Praze (bylo to už podruhé, poprvé v roce 1998).

informace převzaty z cs.wikipedia.org/wiki/The_Smashing_Pumpkins